NEWSLETTER SUBSCRIPTION Newsletter archive

Hlavní myšlenky a výstupy z konference „Budování státu: inovace, nebo stagnace?“

26.01.2024

Zde jsou hlavní závěry z konference, kterou pořádala 18. ledna 2024 Vysoká škola CEVRO, Future Forces Forum, Transatlantické centrum a AOBP.

Je třeba se zaměřit i na inovace nižších řádu, případně na evoluční adaptaci okolnímu prostředí. Lidé si musí na inovace zvyknout a nebránit se jim, a proto je v začátku vhodnější evoluční přístup, to ale neznamená, že bychom měli snad rezignovat na tvorbu inovací vyšších řádů-rezignace by znamenala, že nebudeme schopni se adekvátně vyrovnat s revolučními změnami prostředí („černě labutě“).

Zatímco v národních strategických dokumentech je možné strategické cíle a vize definovat obecně, na nižších úrovních je nutné (a vhodné) implementovat řízení podle konkrétních cílů (metoda SMART).

Je proto nutné stanovit konkrétní výběrová kritéria, jejichž naplnění bude nutné pro posun inovací do dalších fází inovačního procesu

Tvorby programových dokumentů v oblasti inovací a VaV se musí konzultační i realizační formou účastnit podnikatelský, akademický a veřejný inovační sektor – k tomu bude třeba nalézt konsenzus zainteresovaných stran a zformulovat a vydat chybějící legislativu.

Financování inovací veřejného sektoru (mimo sektor obrany a bezpečnosti) by mělo být prováděno kapitálovým způsobem s alokací soukromého rizikového kapitálu (joint venture, ppp projekty), nejen dotačním způsobem jako doposud.

Financování inovací v oblasti bezpečnosti a obrany by si měl ponechat ve své odpovědnosti stát, je nicméně žádoucí změnit jeho roli jako tvůrce inovačního prostředí či uživatele inovací a tím zvýšit jeho důvěryhodnost – cílem je vytvořit vhodné konkurenční prostředí a zřídit zvláštní akcelerátor (podobný NATO DIANA platformě), které bude efektivně podporovat inovace v této oblasti, nastavit a dekriminalizovat vzájemné konzultace aktérů jako něco normálního a žádaného.

Inovační proces je vždy rizikovým procesem, vyžaduje nutnost specifických legislativních, finančních i procesních pravidel (problém inovačních exitů, problém stigmatizace a dokonce kriminalizace neúspěšných inovačních projektů).

Inovační proces vyžaduje specifické lidské zdroje, jejichž pořízení je dlouhodobý proces postavený na vhodném vzdělávání v odpovědnosti státu i soukromého sektoru. Ve veřejném sektoru ČR je momentálně nedostatek vhodného personálu zvládajícího kreativní, kritické a komplexní myšlení postavené na nezbytných kompetencích v oblasti leadershipu, managementu změny, znalostech moderních průlomových technologií a týmové práci postavené na projektovém řízení, a to hlavně vlivem byrokratické a nemotivující (tabulkové platy) formy odměňování. Je nutné tento stav co nejdříve změnit formou realizace specifického vzdělávání (v akreditované, neakreditované či profesní krátkodobé formě) a hledání jiných forem platové politiky na podporu inovačního procesu.

Urychlená tvorba inovačních ekosystémů v ČR musí být postavená na činnosti inovačních akcelerátorů, které budou pracovat s rizikovým kapitálem, a testovacích center – předpokladem je i vzájemné adekvátní ochota spolupracovat na úrovni korporát – start up a získání celkového přehledu o perspektivních inovačních směrech a jejich představitelích v ČR.

Inovační inspiraci je možné čerpat v zahraničí u zemí, jejich GII je velmi vysoký a patří do skupiny silných inovátorů či inovačních lídrů (Finsko, Dánsko, Švédsko, Nizozemí, Estonsko, Belgie, Jižní Korea, USA, Kanada, Austrálie…) - ne vše je však přenositelné, národní strategická kultura vytváří specifická omezení i příležitosti.

Inovační proces je velmi dynamický. Jeho součástí jsou přesná pravidla projektového řízení a postupy, které je nutno znát a respektovat. K jeho úspěšnému završení je vhodné respektovat (upravených) 8 pravidel podle Johna P. Kottera:

Krok 1: Vyvolání vědomí naléhavosti

o Prozkoumání trhu a konkurenčního prostředí

o Identifikace kritických míst, potenciálních krizí nebo zásadních konkurenčních příležitostí a diskuse o nich

Krok 2: Sestavení koalice schopné prosadit a realizovat změny

o Vytvoření skupiny dostatečně silné řídit změny a inovaci

o Vedení organizace musí podporovat změnu

o Přimět skupinu pracovat společně jako tým

Krok 3: Vytvoření vize a strategie

o Vytvoření vize, která pomůže řídit proces zavedení inovace

o Vyvinutí věcných a komunikačních strategií na dosažení této vize

Krok 4: Komunikace transformační vize

o Využití všech dostupných prostředků k nepřetržité komunikaci o nové vizi a strategiích

o Vůdčí koalice jako vzor jednání očekávaného od zaměstnanců (vedení příkladem)

Krok 5: Delegování v širokém měřítku

o Změna systémů nebo struktur bránících inovacím, zavedení plošných, decentralizovaných stylů řízení

o Podpora riskantních rozhodnutí a netradičních myšlenek, aktivit a postupů

Krok 6: Vytváření krátkodobých vítězství

o Plánování viditelných zlepšení a jejich prosazování

o Dosahování „rychlých vítězství“ pro zvýšení morálky a motivace

o Viditelné oceňování a odměňování lidí, kteří se podíleli na dosažení těchto vítězství

Krok 7: Využití výsledků a podpora dalších změn

o Využití růstu důvěry ke změně všech systémů, struktur a postupů, které nejsou ve vzájemném souladu a neodpovídají inovační vizi

o Najímání, povyšování a vzdělávání lidi, kteří mají schopnosti realizovat inovaci

o Cyklický přístup – „rychlé vítězství“ není cíl a důvod k uspokojení, ale mezistupeň nezbytný pro oživování procesů stále novými transformačními projekty, náměty a prvky

Krok 8: Zakotvení nových přístupů do firemní kultury

o Dosahování lepších výsledků prostřednictvím chování orientovaného na zákazníky a zvyšování produktivity, vhodných stylů vedení a efektivního řízení

o Poukazování na souvislosti mezi novými vzory chování a podnikovými úspěchy

o Rozvíjení prostředků zajišťujících vzdělávání manažerů a výběr vhodných nástupců

 

PŘIPRAVOVANÁ SÉRIE WORKSHOPŮ

Výše uvedené závěry budou dále rozvíjeny v rámci navazujících 5 workshopů (1 workshop měsíčně), které budou společně pořádat Centrum bezpečnostních studií (Vysoká škola CEVRO) a Future Advanced Technologies (Future Forces Forum). Obě instituce budou společně poskytovat na základě poptávky i další podpůrné služby z oblasti činnosti inovačních akcelerátorů (například z oblasti teorie řízení rizik, tvorby veřejných strategií a souvisejících analytických metod, cílené představení s vybranými EDT technologiemi apod.).

Témata workshopů:

Zdroje inovací  (únor 2024)

Inovace v oblasti bezpečnosti a obrany (březen 2024)

Inovace v civilním sektoru (duben 2024)

Inovační proces a management (květen 2024)

Inovační ekosystémy (červen 2024)

 

PLÁNOVANÁ KONFERENCE

Na tuto konferenci a následné workshopy naváže konference „Disruptive Technologies and

Defence Innovations“, kterou bude v říjnu 2024 pořádat Future Forces Forum.

 

NOVÝ POSTGRADUÁLNÍ PROGRAM MPA INOVAČNÍ MANAGEMENT

Vysoká škola CEVRO na jaře 2024 zahájí výuku v novém programu postgraduálního studia MPA Inovační management.


Prezentace přednášejících a záznam celé konference najdete zde

Kontakty:

CEBES = Centrum bezpečnostních studií (Vysoká škola CEVRO): František Mičánek / frantisek.micanek@vsci.cz / T: + 420 725 360 010
FAT = Future Advanced Technologies, z.ú. (Future Forces Forum): Pavel Štalmach / stalmach@future-forces-forum.org / T: + 420 602 313 503
Nový postgraduální program MPA (Vysoká škola CEVRO): Jiří Š. Cieslar / jiri.cieslar@vsci.cz / T: + 420 774 427 403

 

 

 

 

< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 >

© 2010 – 2024 FUTURE FORCES FORUM. All rights reserved.